Myslivecká abeceda

Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě. 

Aference - nervové vzruchy, vedoucí od smyslových orgánů k centrálnímu nervovému systému. 

Afinita - v ekologii vztah dvou nebo několika živočišných druhů, majících přibližně stejné nároky na životní rostředí. 

Akarus - nepřenosná choroba-prašivina roztočová. 

Akinéze - nehybnost, reflexní strnulost v nebezpečí. 

Alopecie - lysivost, ztráta srsti. 

Androgyn - jedinec s ústrojím samčím a samičím. 

Anémie - chudokrevnost způsobená nedostatečnou činností krvetvorných orgánů, vedoucí k malátnosti a rychlé únavě. 

Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje. 

Aportér - přinašeč. 

Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků. 

Artemis - řecká bohyně lovu. 

Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce. 

Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje. 

Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života. 

B
Babka - stará zaječice. 

Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky. 

Bachyně - divoká svině. 

Bakadla - zaječí světla. 

Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule". 

Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena. 

Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí. 

Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení. 

Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených. 

Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň. 

Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách. 

Barka - žertovné pojmenování staré laně. 

Barva - krvi zvěře říkáme myslivecky "barva", zvěř barví, zanechává pobarvenu dráhu. 

Bastard - kříženec nebo míšenec. 

Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů. 

Bažantář - pytlák bažantů. 

Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů. 

Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici. 

Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká). 

Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka. 

Běháčky - nožky malých druhů zvěře srstnaté. 

Běhoun - jednoroční sele divočáka. 

Běhy - končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů. 

Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus). 

Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí. 

Bílí - tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce. 

Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme kysličníkem vodičitým. 

Biochor - společenstvo rostlin a živočichů určité geografické oblasti s charakteristickým typem vegetace. 

Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí. 

Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum. 

Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá. 

Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů. 

Botulismus - nebezpečná otrava (klobásový jed). 

Boubel - larvální stadium tasemnic z řádu kruhovek. 

Boukati se - chrutí sviní divočáků nazýváme boukáním. 

Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva. 

Brkati - tetřev po večerním zásedu na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky. 

Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá. 

Březivost - doba, po kterou samice zvěře nosí plod. 

Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě jelena. 

Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka. 

Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty. 

Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují. 

Buráceti - bouřlivé opakující se hlasité projevy jelení zvěře. 

Bystřiti - zkoumá-li znepokojená zvěř se zvýšenou poztorností příčinu zneklidnění, říkáme, že bystří. 

Bžunda - neúspěch na honě; nestřelí-li lovec na honě ani jediný kus, jde z honu s bžundou. 

C
Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží. 

Castoreum - pachové žlázy bobra evropského. 

Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva, cekotrofů u hlodavců a zajícovců. 

Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího. 

Cibulka chlupu - zakončení chlupového kořínku. 

Cukrování - hlas divoké hrdličky. 

Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý. 

Cvrčala - drozdovitý pták. 

Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic. 

Č
Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona. 

Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy. 

Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru. 

Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou. 

Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané. 

Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele. 

Čelesno - otvor psí boudy. 

Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců. 

Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou. 

Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní. 

Černý - divočáky nazýváme černou zvěří. 

Červený - je název zvěře jelení. 

Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje. 

Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána. 

Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu. 

Čižba - chytání drobného ptactva. 

Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla. 

Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů. 

Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem. 

Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa. 

Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje. 

D
Daňče -mládě daňčí zvěře. 

Daňčice - kůže daňčí zvěře. 

Daňčina - zvěřina daňčí zvěře. 

Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku. 

Defekace - kálení. 

Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu. 

Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele. 

Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne. 

Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován. 

Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací. 

Diana - římská bohyně lovu. 

Diestrie - pohlavní cyklus. 

Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu. 

Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči. 

Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru. 

Divočák - vepř divoký. 

Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa. 

Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží. 

Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní. 

Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola. 

Dobývání - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu. 

Dohledávati - nezůstane-li zvěř při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat. 

Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení. 

Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí. 

Dominance -nadřazenost. 

Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté. 

Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního. 

Dráp -ochranný, hrabavý nebo útočný orgán ze zrohovatělé kůže. 

Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na škodné. 

Dravčí oko - světležluté oko u psa. 

Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně. 

Drbiště - místo v blízkosti kaliště. 

Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta. 

Drob - jedlé části vývrhu zvěře. 

Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu. 

Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě. 

Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají. 

E
Echinokokóza - časté onemocnění zvěře i psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí. 

Ekoetologie - zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů. 

Ekotop - část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu. 

Ekotyp - soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti. 

Ekoparazit - vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele. 

Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek. 

Endemit -malá izolovaná populace, vyskytující se pouze na jediném místě na světě. 

Endoparazit - vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele. 

Enkláva -pozemek nebo jeho část, obklopený územím, patřícím jinému majiteli. 

Epifýza - výrůstek mezimozku. 

F
Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně. 

Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice. 

Femur - kost stehenní. 

Ferina - žertovné pojmenování lišáka. 

Fertilita - plodnost. 

Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky. 

Fibula - kost lýtková. 

Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků. 

Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti. 

Fratricid -usmrcování sourozenců, obvykle menších, později narozených. 

Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky. 

Frkati - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní. 

G
Gastrolity - drobné kaménky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy. 

Genetika - věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů. 

Geohelmint - cizopasný červ. 

Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy. 

H
Habitus - celkový vzhled. 

Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté. 

Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků. 

Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov. 

Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře. 

Háky - špičáky divoké svině. 

Halali - zvláštní fanfára. 

Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu. 

Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny. 

Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti. 

Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká. 

Hermafrodit - organismus se znaky obou pohlaví. 

Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje. 

Hever - snímatelné zařízení pro napínání silných kuší. 

Hibernace - zimní spánek živočichů. 

Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců. 

Holá - holá zvěř jsou laně a kolouši nebo danělky a daňčata 

Houkač - vábnička na holuby. 

Houně - medvědí kožešina. 

Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože. 

Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků. 

Hroty - parohy špičáka. 

Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků. 

Hřad - noční zásed pernaté zvěře na stromě. 

Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka. 

Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a ostatní zvířata srstnatá mají hubu. 

Huhlání - tichý hlas výra. 

Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka. 

Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště. 

Hypofýza - podvěsek mozkový. 

Hypodermóza - choroba způsobovaná podkožními střečky. 

CH
Chabertióza - invazní onemocnění střev spárkaté zvěře. 

Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání. 

Chlup - zrohovatělý nitkovitý útvar pokožky. 

Chmýr - bílé podocasní peří orlů. 

Chrupavka - druh pojivé pružné podpůrné tkáně. 

Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců. 

Chřípí - nejbližší okolí nozder. 

Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík. 

Chvat - uchopení lišky psem v noře. 

I
Imigrace - osídlení určité oblasti organismy, které v ní dříve nežily. 

Immaturus - nezralý, nevybarvený. 

Index množivosti -koeficient určující průměrný počet potomstva z počtu samic v produktivním věku. 

Infanticid - usmrcování mláďat vlastního druhu. 

Infraskop - zařízení pro vidění ve tmě. 

Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí. 

IUCN - mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. 

Izolace - odloučení, přerušení spojení s okolním prostředím. 

J
Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře. 

Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem. 

Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou. 

Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře. 

Jelenice - kůže jelení zvěře. 

Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící. 

Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků. 

Jílec - rukojeť tesáku. 

Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky. 

Jistiti - zvěř zkoumá bezpečnost svého okolí. 

Juvenilní - mladý, nedospělý. 

K
Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen. 

Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky. 

Kadaver -uhynulé zvíře. 

Kadence - rychlost palby ze střelné zbraně, udávaná v počtech výstřelů za minutu. 

Kácháč - vábnička na kachny. 

Káchati - hlas divoké kachny. 

Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců. 

Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují. 

Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých. 

Kapilarióza - invazní onemocnění tenkého střeva spárkaté zvěře nebo jícnu a volete pernaté zvěře způsobené druhy hlístic. 

Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí. 

Kaverna - kmitající dutina. 

Kelce - špičáky jelení zvěře. 

Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí, medvěda a bobra. 

Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá. 

Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů. 

Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního. 

Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých. 

Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře. 

Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí. 

Klubec - zobák větších ptáků. 

Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa. 

Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami. 

Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta. 

Kohoutice - neplodná bažantí slepice. 

Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta. 

Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží. 

Kontumace - uzavření. 

Kurunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami. 

Kořenáč - parožní stupeň daňka. 

Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky. 

Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků. 

Kosíř - velký otevřený nůž používaný k vyžínání trávy na pasekách. 

Kosmopolita - organismus rozšířený ve všech světadílech nebo chybějící jen na nepříliš velkých územích. 

Kostřec - nadocasní část peří ptáka. 

Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu. 

Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté. 

Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem. 

Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo. 

Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka. 

Kryptorchismus - vada pohlavních orgánů samců. 

Křivice - měknutí kostí u mladých psů. 

Křížek - chrupavka v srdci jelení zvěře podobná křížku. 

Kvičeti - hlas selat divočáků. 

Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku. 

Kýhati - hlas divokých hus. 

L
Láčava - žertovný název staré laně. 

Ládovačka - hovorové označení pro předovku. 

Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře. 

Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců. 

Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně. 

Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou. 

Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese. 

Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat. 

Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté. 

Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno. 

Letoviště - letní stávaniště. 

Leucismus - nedostatek pigmentů u zpravidla tmavě zbarvených druhů. 

Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší. 

Licousy - prodloužená srst na lících rysa. 

Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí. 

Lipochromy - skupina přírodních barviv, působících červené, žluté a zelené zbarvení pokryvu těla. 

Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list. 

Lizák - jazyk zvěře spárkaté a psů. 

Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří. 

Lopata - paroží daňka nebo losa. 

Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh. 

Lymfa - bezbarvá nebo nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní tekutina. 

Lyra - rozprostřený tatrč tetřívka. 

M
Mačeta -otevřený nůž s dlouhou a poměrně širokou čepelí. 

Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby. 

Maska - výrazná barevná skvrna na ptačích lících. 

Mecháč - jelen s parožím v mechu. 

Mekati - muflonky a kamzice mekají. 

Melaniny - hnědá až černá organická barviva v kůži obratlovců a jejích produktech. 

Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně. 

Metabolismus - přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, jež je základem života. 

Metání - porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů. 

Metastrongylóza - invazní onemocnění dýchacího ústrojí prasat divokých i domácích, způsobené plícnivkami. 

Mlazina - mladý lesní porost. 

Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace. 

Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky. 

Monofágie - potravní specializace na jediný druh potravy. 

Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí. 

Monokryptorchid - pes mající v šourku hmatné pouze jedno varle. 

Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši. 

Myxomatóza - infekční virové onemocnění divokých a domácích králíků. 

Mžurka - třetí víčko ve vnitřním koutku oka ptáků. 

N
Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř. 

Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu. 

Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti. 

Náhončí - osoba nahánějící zvěř. 

Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem. 

Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny. 

Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká. 

Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé. 

Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích. 

Natalita - množivost, počet narozených jedinců v populaci za určitou časovou jednotku. 

Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé. 

Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví. 

Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých. 

Nekróza - místní odumření živé tkáně jako důsledek jejího rozsáhlejšího poškození nebo omezení krevního oběhu. 

Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy. 

O
Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce. 

Obřitek - zadní část kýt zvěře jelenovité. 

Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka. 

Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky. 

Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře. 

Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče. 

Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí. 

Okař - pytlák. 

Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě. 

Olifant - lovecký roh ze slonoviny. 

Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov. 

Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka. 

Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří. 

Ornitofág - dravec, živící se převážně ptáky. 

Ornitóza - virové onemocnění ptáků, přenosné na člověka. 

Osrdečník - vazivový vak, v němž je uloženo srdce. 

Ostrouhat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí. 

Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje. 

Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté. 

Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov. 

Ozev - troubení na borlici při honech. 

Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány. 

P
Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a vosy a hrabe na různých místech. 

Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl. 

Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků. 

Paličky - první paroží parohaté zvěře. 

Pankreas - jedna z největších žláz v těle, ležící v dutině břišní v blízkosti dvanáctníku. 

Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů. 

Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků. 

Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků. 

Paramfistomatóza - invazní onemocnění spárkaté zvěře, zejména v zaplavovaných oblastech, způsobené motolicemi, cizopasícími v bachoru. 

Parazitoid - cizopasník vázaný pouze částí svého vývoje na tělo hostitele, kterého neusmrcuje. 

Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých. 

Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek. 

Patogenita - schopnost některých mikroorganismů nebo cizopasníků včetně hub a plísní vyvolat onemocnění v těle živočichů nebo rostlin. 

Pekáč - žertovné pojmenování zaječího lože. 

Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice. 

Peleš - hnízdo dravce. 

Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží. 

Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu. 

Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi. 

Píchák - zobák sluky. 

Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí. 

Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka. 

Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří. 

Plicnivky - hlístice, cizopasící v plicích zvěře. 

Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř. 

Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve. 

Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně. 

Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění. 

Pokládati - kopulační akt u zvěře spárkaté. 

Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení. 

Poustevník - žertovný název jezevce. 

Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta. 

Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech. 

Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu. 

Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů. 

Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí. 

Premoláry - zuby třenovní. 

Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře. 

Profylaxe - konkrétní ochrana před nemocemi. 

Propulsus - zakončení kopulace. 

Proutek - ocas lasice a hranostaje. 

Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté. 

Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst. 

Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní. 

Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji. 

Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých. 

Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí. 

Přezka - vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky. 

Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění. 

Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne. 

Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu. 

Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů. 

Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká. 

Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře. 

R
Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením. 

Rachitida - křivice vzniklá z nedostatku vitamínu D. 

Ratice - spárky kozorožců. 

Reaktivita - schopnost organismů různě reagovat na vnější podněty. 

Reducent - organismus, který přetváří organické zbytky na anorganické látky. 

Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka. 

Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu. 

Rezistence - odolnost organismu proti škodlivým činitelům. 

Roček - jednoletý srnec. 

Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá. 

Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku. 

Rouno - hříva muflona. 

Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům. 

Rýdovák - ocas dravců. 

Ryj - rypák divočáků. 

Ř
Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou. 

Řehtačka - dřevěný klapající nástroj. 

Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře. 

Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou. 

Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením. 

Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž. 

Říje - období sexuální aktivity savců. 

S
Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří. 

Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky. 

Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst. 

Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval. 

Sekati - kňour zbraněmi seká. 

Septikaemie - zaječí mor. 

Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody. 

Sídliště - místo přirozeného pobytu zvěře. 

Skalnice - lidový název pro skalní kunu. 

Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta. 

Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky. 

Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování. 

Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků. 

Spirochaetosa - pohlavní nákaza zajíců. 

Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího. 

Struky - mléčné cecíky samic savců. 

Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté. 

Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy. 

Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků. 

Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi. 

Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti. 

Svírák - huba zvěře spárkaté. 

Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté. 

Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty. 

Š
Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý. 

Škára - kůže divočáka a jezevce. 

Šoulačka - způsob lovu. 

Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté. 

Špice - lodyha špičáka. 

Štětec - ocas jezevce. 

Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní. 

Štětináč - lidové pojmenování divočáka. 

Štětiny - srst divočáků. 

Štětka - ozdoba loveckého klobouku. 

Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry. 

Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou. 

Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje. 

T
Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný. 

Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu. 

Tchořina - tchoří kožešina. 

Tchořovina - tchoří zápach. 

Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji. 

Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají. 

Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů. 

Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře. 

Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku. 

Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní. 

Torba - lícní prostory křečka. 

Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky. 

Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté. 

Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem. 

Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu. 

Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina. 

Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva. 

U
Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí. 

Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod. 

Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout. 

Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté. 

Ušák - lidový název zajíce. 

V
Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu. 

Vesla - noha ptáků s plovací blanou. 

Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni. 

Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů. 

Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana. 

Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě. 

Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení. 

Větrník - nos zvěře spárkaté. 

Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku. 

Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku. 

Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých. 

Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek. 

Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře. 

Vřeštidlo - vábnička. 

Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny. 

Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí. 

Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte. 

Z
Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví. 

Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý. 

Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji. 

Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou. 

Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře. 

Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov. 

Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi. 

Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců. 

Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve. 

Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j. 

Ž
Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním. 

Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků. 

Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté. 

Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté. 

Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.